Iva Loužecká

Doba je už taková, a i TUDYTAM pracuje online. Po roce sbližování se s online prostředím chceme shrnout nejdůležitější milá překvapení a důležitá zjištění pro nás i naše minulé a budoucí zákazníky. Taky se podělíme o pár zpětných vazeb od těch, kteří to s námi v online světě už zkusili. Co jsme zjistili (a někdy nás i trochu překvapilo)? Když jsou lidé motivovaní, online kurzy probíhají hezky a často je to stejně intenzivní a příjemné jako naživo. Individuální supervize probíhají v online prostředí vlastně dost podobně jako naživo. I skrz počítač můžeme prožívat plnohodnotné týmové…

Neznám nikoho, kdo by byl nadšený ze svého zaměstnání kvůli tomu, jaký tam mají skvělý systém na evidenci práce. A proč bychom vůbec měli nějaké informační systémy milovat? Ty jsou přece pouhými nástroji, a ne obsahem naší práce. To platí dvojnásob v sociálních službách, kde jde především o klienty, přímou péči, kontakt, vztah. Rozhodně nejde o něco automatického, nedej bože elektronického. AUTOMATICKÉ, ELEKTRONICKÉ Asi je na místě říct si, o čem je řeč, když se řekne informační systém. Zjednodušeně si ho lze představit jako vzájemně provázané…

S rozjíždějícím se rokem 2021 a očekávanou pomocí, kterou nám (snad) přinese očkování proti COVIDu, je dobré začít se ohlížet zpět a zkoušet porozumět tomu, co nám pandemie mohla napovědět o různých oblastech našich životů. Zkusme se pomocí (zatím) dostupné zkušenosti podívat na to, co nám pandemie řekla o péči a podpoře v jednom ze segmentů sociálních služeb – v rezidenční péči. JDE O ŽIVOT V průběhu druhé vlny se mi do rukou dostala osobní zpověď jednoho z vysokých manažerů pomáhající organizace, který se v rámci naprosté pandemické nouze dostal…

Sociální služby mají za sebou jarní náraz jménem COVID-19. Zažili jsme lidskou solidaritu, chaos krizového řízení státu, štěstí v neštěstí, vzestup on-line nástrojů všeho druhu, nejistou budoucnost… Co se při soužití s koronavirem zatím ukázalo a co nám to napovídá o budoucnosti? Zaměřme se na klíčové faktory, které ovlivňují fungování organizací pomáhajících lidem. Mezilidská solidarita Ukázalo se, že v České republice občanská společnost nabývá na síle. Je schopná se mobilizovat k akci i sbírat zdroje na větší projekty. Často nezávisle na státu. Nebo i navzdory. Pro neziskové organizace je…

Máte děti? Jsou s vámi doma, protože v době celostátní karantény nechodí do školy? Nemůžete kvůli tomu pořádně chodit do práce? Je to po mnoha stránkách těžké? Těšíte se, až zase budete moci žít normálně? Zdá se vám, že když zmizí podpora institucí (školy, kroužků), prarodičů, zůstali jste na všechnu péči sami? Dokonce si občas zoufáte? Představte si rodinu, která takový stav zažívá desítky let… Rodina David. Mladý muž bez verbálního projevu. Odkázaný na pomoc druhých. Mentální postižení. Porucha autistického spektra. Náročné chování.…

Časy se mění. Mění se prostředí kolem nás, podmínky, ve kterých žijeme a pracujeme, mění se možnosti, které se nám nabízí. Musíme na to nějak reagovat a měnit se taky. Musíme být flexibilní. Musíme být připravení a přijímat výzvy.

Sedím ve vlaku do Brna cestou na školení. Je 5:20. Mým záměrem bylo napsat optimistickou úvahu o tom, jak je skvělé cestovat coby lektor po celé republice. Když však v tuto hodinu přemýšlím, co mi tahle práce kočovného lektora a konzultanta vlastně přináší (tedy, jaká je její přidaná hodnota kromě toho, že mě živí), tak mě v první vlně napadá spíš to, co mi bere. Respektive, co do ní musím investovat. Začnu tedy pěkně od nevýhod Nejdříve to ranní vstávání. Přestože jsem odjakživa spíš skřivan…