Hlavní cíle sociální politiky pro lidi s postižením není potřeba složitě stanovovat. Jsou totiž už dávno definované.

Hledání ztracených cílů pro oblast nezávislého života

Státní správa právě plánuje svoje příští kroky na podporu lidí s postižením, mimo jiné i v oblasti práva na nezávislý život a zapojení do společnosti. Je to příležitost ke změně samotného pojetí státního strategického plánování, protože dosavadní dokumenty byly příliš formální a nedomyšlené na to, aby se podle nich skutečně mohlo něco změnit. Za prvé deklarovaly něco, co pak v rovině opatření vůbec neobsahovaly: typicky podporu života v přirozeném prostředí a rozvoj terénních služeb. A za druhé nešlo o plány, jež by stanovovaly cíle jako měřitelné výsledky a opatření, která by naplnění těchto cílů umožňovala.

Pro příklad: dva ze tří „hlavních cílů“ posledního Národního plánu podpory rovných příležitostí 2021-2025 v kapitole „Nezávislý život“ tvrdily, že se budou „Vytvářet podmínky pro to, aby osoby se zdravotním postižením mohly žít co nejvíce samostatně ve svém přirozeném sociálním prostředí“ a „Podporovat rozvoj sítě terénních a ambulantních služeb umožňující osobám se zdravotním postižením žít běžným životem v místní komunitě“. To ve skutečnosti nebyly cíle, ale spíše mlhavá prohlášení o tom, co stát hodlal podporovat. Dalo by se tedy alespoň očekávat, že v plánu budou stanoveny nějaké konkrétní cíle a opatření, které by říkaly, čeho má být dosaženo a jak. Jenomže jakékoli cíle a konkrétní kroky pro rozvoj terénních a ambulantních služeb v plánu chyběly a pojmy „terénní“ a „ambulantní“ služby se už dále v textu dokonce vůbec nevyskytovaly! Stejně tak chyběla jakákoli opatření pro rozvoj terénních a ambulantních služeb v Národní strategii rozvoje sociálních služeb na období 2016-2025, která se přitom také hlásila k „přechodu od ústavní péče k podpoře v komunitě s pomocí terénních, ambulantních a pobytových sociálních služeb komunitního typu“. A Akční plán k podpoře deinstitucionalizace pro období 2023–2025 už na linii podpory života v přirozeném prostředí zcela rezignoval, když plánoval jen a jen přestavbu ústavů na menší pobytové služby.

Celé dosavadní plánování v oblasti nezávislého života tak působilo jako poněkud zmatené bloudění s občasnými zastávkami provázenými tichým mumláním: Co jsme si to na začátku vlastně řekli o tom, kam chceme dojít? V mlze unikavých vzpomínek sice dosavadní plány referovaly k Úmluvě o právech lidí s postižením, ale jako by si nemohly vybavit, o co v ní vlastně jde.

Cíle z Úmluvy přímo do státní sociální politiky!

Po letech hledání strategických cílů pro oblast nezávislého života rádi veřejné správě připomeneme, že nemusí složitě pátrat. Strategické cíle se našly! Jsou tady, přímo v Úmluvě. Článek 19 (nezávislý způsob života a zapojení do společnosti) jednoznačně říká, že služby mají lidem umožňovat „žít v rámci společenství, s možnostmi volby na rovnoprávném základě s ostatními“, a přijmout k tomu „účinná a odpovídající opatření“ zajišťující, aby:

(a) lidé se zdravotním postižením měli možnost si zvolit, na rovnoprávném základě s ostatními, místo pobytu, kde a s kým budou žít a nebyli nuceni žít ve specifickém prostředí
(b) lidé se zdravotním postižením měli přístup ke službám poskytovaným v domácím prostředí, rezidenčním službám a dalším komunitním službám podpory, včetně osobní asistence, které jsou nezbytné pro nezávislý způsob života a začlenění do společnosti a zabraňují izolaci nebo segregaci;
(c) veřejné služby a zařízení určená široké veřejnosti byly přístupné, na rovnoprávném základě s ostatními, i lidem se zdravotním postižením a braly v úvahu jejich potřeby.

Za a), za b) a za c)! Přesně o dosažení těchto cílů se jedná. Jde o závazek státu vůči jeho vlastním občanům s postižením. Strategické cíle ve státních politikách je potřeba formulovat jako cílový stav odpovídající závazkům Úmluvy. Specifické cíle je nutné definovat jako konkrétní měřitelné výsledky. A jednotlivá opatření ke specifickým cílům musí být navržena tak, aby skutečně zajišťovala jejich dosažení. Třeba tak, jak jsme to zkusili níže. Diskutujme o tom, jak přesně zformulovat specifické cíle, aby co nejlépe pomáhaly naplňovat článek 19, a jaká opatření zvolit. Ne o tom, jaké si klást strategické cíle. Ty jsou přece dané.

NÁVRH CÍLŮ A OPATŘENÍ PRO OBLAST NEZÁVISLÉHO ŽIVOTA (kompletní PDF)

Jenda Palečekautor článku: Jenda Paleček

Máme pro vás nový cyklus příspěvků Aspekty důstojnosti, v němž si všímáme různých aktuálních i dlouhodobých otázek z oblasti péče o lidi s postižením, systému služeb a jejich financování, deinstitucionalizace, naplňování Úmluvy o právech lidí s postižením, zahraničních zkušeností… Naším cílem je přemýšlet o potřebných změnách, komentovat dění, zprostředkovávat poznatky odjinud.