Audit podmínek pro normální život pomáhá zjistit, zda sociální služba opravdu podporuje nezávislý a běžný život lidí, nebo jim v nezávislém životě v nějakém ohledu brání.
Že mají sociální služby umožňovat žít lidem běžným způsobem, žít nezávisle, je dávno všem jasné… Nebo není? Překvapivě často to totiž nefunguje, zvláště v pobytových službách… Pokládáte si někdy zásadní otázku, zda vaše služba umožňuje lidem s postižením žít normálně? Jestli jim dává možnost žít obdobným způsobem jako jiným lidem bez postižení (mít běžné sociální vztahy, bydlení, vzdělání, práci, volnočasové aktivity…)? Nebo jestli je v tom třeba nějak omezuje?
Pokud ano, můžeme vám na ni dát detailní a přesnou odpověď s pomocí auditu podmínek pro normální život. Vytvořili jsme a v řadě auditů už i aplikovali kritéria naplňování principu normalizace [1] a s pomocí ověřené metodiky auditu umíme podle těchto kritérií službu vyhodnotit.
Audit je vhodný pro pobytové služby (CHB, DOZP, DZR), ale je možné ho přizpůsobit i pro další typy služeb (například denní stacionář nebo sociálně terapeutickou dílnu).
Kritéria naplňování principu normalizace zkoumají, zda člověk může:
- čerpat službu v rozsahu, který potřebuje, v době, kdy ji potřebuje, případně čerpat další potřebné služby,
- osamostatnit se od rodiny (odejít v dospělém věku z domova, bydlet samostatně, zároveň udržovat s rodinou vztahy a kontakty),
- mít svoje individuální projevy, životní styl a svůj rytmus a náplň dne (dělat činnosti, které jsou pro něj smysluplné, v časech, které preferuje),
- mít vlastní domov (žít ve vlastní domácnosti podle své volby, mít možnost přestěhovat se na jiné místo…),
- mít přehled o svých financích a hospodařit s nimi,
- pracovat a mít dostatečné finanční zabezpečení,
- chovat se rizikově a zažívat přiměřené riziko, ale také nést odpovědnost a zažívat důsledky svých činů,
- využívat běžných možností v komunitě (instituce, obchody, veřejné služby – vzdělávání, zdravotní služby, sportovní a další zájmové aktivity…),
- mít sociální kontakty a vztahy i mimo svět pomáhajících profesí a rozhodovat o tom, jak budou tyto vztahy vypadat (partneři/partnerky, členové rodiny, přátelé, známí z místní komunity i odjinud),
- zažívat soukromí a intimitu a mít pro ně prostor,
- být užitečný – dávat, starat se o něco, o někoho.
Jak spolu budeme pracovat
- Audit se zakládá na pozorování běžného chodu služby, na rozhovorech s klienty i zaměstnanci a na analýze klientské dokumentace, pracovních postupů a pravidel služby.
- Auditoři stráví v místě poskytování služby 1,5 dne.
- Zprávu vypracují do 14 dnů a audit končí prezentací závěrů z auditu pro tým .
- Audit je vhodný pro pobytové služby (CHB, DOZP, DZR), ale je možné ho přizpůsobit i pro další typy služeb (například denní stacionář).
Po ukončení auditu lze dohodnout i následnou konzultační podporu při plánování a realizaci změn, jejichž potřeba z auditu vyplyne.
Máte o audit podmínek pro normální život zájem?
Kontaktujte Honzu Kostečku
Ten vybere a zajistí nejvhodnějšího konzultanta z našeho týmu.
S kým jsme společně hledali cestu k běžnému životu
Organizace zapojené do pro bono projektu PrNo.
[1] Princip normalizace formulovali už v 60. letech 20. století Bengt Nirje a Niels Erik Bank-Mikkelsen. Znamená v podstatě to, co od 60. let 20. století požaduje také hnutí za nezávislý život a co se také odrazilo v Úmluvě o právech lidí s postižením v článku 19 (Nezávislý život a zapojení do komunity), jejíž je ČR signatářskou zemí. Nejde o nic jiného, než o to, aby se lidé s postižením mohli účastnit běžného života ve všech jeho aspektech. A aby jim služby – místo uzavírání do speciálně vybudovaných prostředí a izolovaných skupin – pomáhaly žít normálně, v běžných sousedstvích, srovnatelně s ostatními, studovat, pracovat, pohybovat se v běžných prostředích…
